První den v novém školním roce…

Prázdniny utekly jako voda a je tady nový školní rok. A s novým školním rokem i spousta novinek v naší lesní školce. Od září máme otevřeno tři dny v týdnu, do týmu přibyla nová průvodkyně Evča, maringotka dostala nový kabát zevnitř i zvenku, na zahrádce přibyly krásné prolézačky a pískoviště… Během podzimu nás čeká ještě budování ohniště, záhonků, sázení malin a rybízů atd. První školní den byl především seznamovací, seznamovali jsme se spolu navzájem, s novým prostředím, s okolím školky, s pravidly společného soužití v MŠ… Po rozloučení s maminkami si děti hrály na zahádce, nové pískoviště i prolézačky tak hned měly napilno. V ranním kroužku jsme se představili, zjistili, jaké má kdo rád oslovení a co by rád ve školce dělal, zahráli jsme si na dřevěné hudební nástroje, zazpívali písničky, prohřáli a protáhli si svaly krátkou rozcvičkou. Když se spustil déšť, rychle jsme pobalili lovítka a batůžky a vyrazili do terénu. Na hrázi pod mohutnými duby na nás dešťové kapky byly krátké, v klidu jsme si pod jejich ochranou dali svačinu a s pomocí lovítek prozkoumali, kdo tu v našem sousedství ve vodě bydlí na podzim. Oproti jarním lovům byla druhová pestrost o hodně menší, nakonec se nám však povedlo vylovit alespoň překrásnou larvu vážky. Děti si ji nadšeně odnesly do maringotky a v knížce jsme pak zkoumali, jak se z vodní larvy postupně stává dospělá vážka. Ve vodě jsme sice moc zvířátek nenašli, zato v trávě na hrázi o ně nebyla nouze… děti objevily i krásného maličkého šnečka plamatku lesní, která se jim tak líbila, že s námi musela i na procházku do lesa. Na pískovišti zase kluci při stavebních pracích našli překrásnou pilatku. Také jsme si zahráli oblíbenou hru „Na datly“ a zobali červíky pomocí kolíčků na prádlo. Učili jsme se, jak se hezky omluvit, poprosit, poděkovat, vysvětlili si některá pravidla, která budeme ve školce dodržovat ( Nesmí to bolet, To mi nedělej). Cestou do lesa jsme si pojmenovali důležitá místa, kde se budeme s dětmi denně pohybovat. Žabí rybník, Veverčí strom – jedna veverka se na nás dokonce přišla k radosti dětí podívat, Údolí skřítků, parkoviště u Honzíčka… také jsme jmenovali Adámka naším vrchním školkovým
„luponošem“ (nosičem a správcem lupy).  Cestou od rybníka do lesa jsme si zahráli na vláček a lanovku a zazpívali si k tomu Jede jede mašinka, takže i nejmenší lesoškolkáčci Vašík a Bořík zvládli náročný výstup do kopce levou zadní. Zaskákali jsme si z laviček, což mělo u dětí velký úspěch a vypadalo to, že snad ani do lesa nedojdeme. Hráli jsme „Poznej svého kamaráda po hmatu“… V lese jsme pak stavěli domečky pro skřítky, stříleli z netykavek a pomáhali jim tak rozšiřovat semínka, naučili jsme se poznávat holubinky od ostatních hub a zjistili, proč jedna houba dostala zvláštní název Ucho Jidášovo… Marušce náhradní uši moc slušely. Hladili jsme stromy po kmenech a zjistili tak, že buky mají krásně hladkou kůru, zatímco duby jsou drsné jako struhadlo. Ale na dubech zase rostou hlaďounké žaludy, zatímco buk plodí ježaté bukvice, které náramně chutnají divočákům. A aby ne, buková semínka chutnala i nám, jako čerstvé lískové oříšky. A pro skřítky jsme pak z bukvic vyrobili bukové umyvadlo, vanu i WC. V maringotce jsme vyráběli sluníčko z obtisků dlaní a přilepili na náš školkový strom fotografie dětí. Na každé větvi jeden z kamarádů a dohromady tvoříme jednu velkou korunu. Jen s námi všemi je strom úplný. Tímto tedy prohlašujeme školní rok 2017/2018 za zahájený. První den byl parádní, příroda nám přála a už se těšíme na příště! 

Updated: 16.9.2017 — 21:56
Lesní klub U tří soviček z.s. © 2016 Frontier Theme