Poslední zářijový lesoškolkový den

Tuto středu nám příroda opravdu přála a přichystala nám nejen překrásné počasí, ale také spoustu překvapení. Ráno jsme se pozdravili básničkou, rozcvičku jsme tentokrát udělali v žabo-čapím stylu, a tak jsme skákali jako skokani, ropuchy, kuňky, rosničky…protahovali jsme si plovací blány, procvičovali rychlé vystřelování jazyka a lapání hmyzu, ve kterém jsou žáby mistři… létali a brodili jsme se jako čápi, klapali zobáky, pátrali jsme z prolézačky po žabí svačince, potom jsme coby žáby před hladovými čápy utíkali (odskákávali) do bezpečí. Zahráli jsme si rybičky rybičky rybáři jedou, pohráli si na pískovišti a pochutnali si na výborném domácím štrůdlu, který nám donesl Jonášek. Dopoledne jsme prozkoumali další okolí školky, tentokrát jsme se vydali směrem na Písek, k rybníkům, dančí oboře atd. Cestou jsme potkali spoustu zajímavých hub, václavky, hnojníky, pýchavky, kozáky… václavky nám připoměly, že zítra slaví svátek další z malých lesoškolkáčků Vašík, hnojníky tu rostly malé, velké, ještě větší, jeden vedle druhého, a tak jsme mezi nimi našli celou naši školku a procvičili si na nich porovnávání a řazení podle velikosti. Také z kaštánků děti zkoušely vytvořit řadu od nejmenšího k největšímu. Z kytek děti zaujala kozí brada, zjistili jsme, že spousta rostlin je léčivá a naši předci je používali místo prášků a injekcí, proč se říká „před heřmánkem smekni, před bezem klekni“, a že jitrocel a řebříček jsou dobré třeba na krvácení. Foukali jsme do odkvetlých pampelišek (děti si při foukání procvičili plíce i oromotoriku a ještě jsme pampeliškám pomohli rozšířit semínka☺ ), kutáleli jsme z kopce žaludy a trénovali při tom koordinaci zraku a ruky, učili jsme se chodit správně v zástupu po kraji silnice a dávat pozor na auta. Cestou na nás pokřikovala sojka a tak jsme hned pochopili, proč se těmto ptákům někdy říká lesní policie. Krom toho, že celý podzim neúnavně roznáší do svých skrýší žaludy, aby měly v zimě co jíst, dokáží svým varovným křikem zburcovat celý les. A co víc, překřičet i Jonáška, a to už je výkon! ☺ Z blízka se nám přiletěl ukázat i strakapoud a pochlubil se svým překrásným zbarvením a tesařským uměním. U rybníka jsme posvačili, nasbírali krabičku plnou překrásných kachních pírek, ze kterých budeme vyrábět indiánské
lapače snů, děti lovily pomocí klacků (rybářských prutů) z rybníka vodní rostliny a předháněly se, kdo ulovil větší „rybu“. Po návratu do školky jsme zuli boty promáčené dopolední rosou a nechali bosé nožky užívat si slunečních paprsků. Děti se bosé nadšeně brodily pískovištěm a tolik se jim to líbilo, že jsme je museli přemlouvat, aby se došly do maringotky naobědvat… Byl to další krásný lesoškolkový den a tak nezbývá, než přírodě poděkovat a těšit se na příště. Jak s dětmi říkáme v naší uvítací básničce: „Jaro, léto, podzim, zima, v přírodě je vždycky prima.“ ☺

Updated: 6.10.2017 — 20:06